Zdroj vody

Ekogreen - zahradní a krajinářská tvorba

Jaký zdroj vody potřebujeme pro zřízení automatického závlahového systému:

Pro závlahu může být použita voda z vodovodního řadu, ze studny, dešťová voda nebo voda z vodního toku či nádrže. Ve všech případech jí však musí být dostatečné množství a musí být čistá. Možná je i kombinace několika zdrojů vody.

Pro zvýšení životnosti každého zavlažovacího systému je nutné zajistit čistotu závlahové vody pomocí filtrů. V běžných případech, kdy ve vodě nejsou ve velkém množství obsaženy rozpuštěné minerální látky, postačují filtry pro odstranění mechanického znečištění. Ty se osazují na přívodní potrubí hned na jeho začátku. Vody silně mineralizované se upravují obtížně a jejich případné čištění je nákladné.

S ohledem na vhodnost použití se nejlépe hodí voda dešťová. Tu, pokud je čistá, přijímají rostliny nejlépe. Velkým problémem je však její shromažďování v dostatečném množství potřebném pro překlenutí déletrvajícího období sucha. Nádrže na dešťovou vodu musí být proto vždy doplněny alternativním zdrojem vody. Zařízení na čerpání vody dovede komunikovat s ovládací jednotkou závlah a v případě nedostatku dešťové vody si automaticky dopustí pouze potřebné množství vody (např. pro jeden noční závlahový cyklus) v přiměřeném předstihu před zahájením závlahy.

V praxi se nejčastěji k závlaze využívá voda ze studny. Studniční voda je na velké části našeho území relativně snadno dostupná a její používání se zatím nijak nezpoplatňuje. Nevýhodou studniční vody je dost často její značná mineralizace, choulostivým rostlinám navíc nemusí vyhovovat, že je vždy velmi chladná. Nízká teplota vody se negativně projevuje hlavně při volné zálivce z hadice. Použijeme-li jemné rozprašovače, ochlazení půdy není tak náhlé a rostliny jej snášejí lépe.

K závlaze lze využít i vodu z potoků, řek nebo rybníků, pokud se nacházejí v blízkosti závlahy a pokud jejich voda není závadná. Nezbytnou podmínkou je dokonalá filtrace vody. Z hlediska nákladů záleží na umístění čerpadla, délce přívodního potrubí a náročnosti na vybudování a provoz filtračního zařízení. K odběru vody z vodních toků a nádrží je nezbytný souhlas vlastníka (provozovatele) vodního zdroje, ale odběr vody může být zpoplatněn.

 

Co bychom měli vědět o studni

Studna je v současnosti nejběžnějším zdrojem zálivkové vody. Starší studny bývají kopané, naprostá většina novějších  studní je vrtaná. Vrtané studny mívají průměr od 100 do 200 mm. Úzké vrty jsou levnější, na trhu je však pro ně k dispozici jen omezená škála čerpadel a čerpadla jsou poměrně drahá. Největší sortiment čerpadel je k dispozici pro vrty o průměru 150 mm.

Při zřizování studny nezapomeňme, že se jedná vždy o stavbu vyžadující stavební povolení. Stavebnímu úřadu je nutno ohlásit i takzvané průzkumné vrty.

Vlastní vrtání provádějí specializované firmy. Na vyvrtání studny důrazně doporučujeme vždy předem uzavřít smlouvu o dílo. S dodavatelskou firmou je nezbytné ve smlouvě sjednat zejména:

  • garantovaný minimální okamžitý odběr (pro účely závlah by měl být nejméně 0,5 l/s, optimálně 1 l/s)
  • vyhotovení dokumentace k hotové studni (technická zpráva o provedení vrtných prací, schéma vystrojení vrtané studny)
  • vyčištění vrtu od kalu
  • provedení čerpací zkoušky a vyhotovení protokolu o jejím výsledku

Z ekonomických důvodů je nejlepší, dává-li studna dostatek vody na zálivku přímo. To u kopaných studní nebývá problém. Vrtané studny však většinou vyžadují doplnění akumulační jímkou. Jímka umožňuje pozvolné čerpání vody v malém množství během delšího časového období. Takto nashromážděná voda je potom během závlahy odčerpána silnějším čerpadlem s tlakem a průtokem, který optimálně odpovídá potřebám závlahového systému. Jímka navíc pomáhá odstranit část mechanických nečistot, které se usazují v jejím kalovém prostoru a nezatěžují tak filtry závlahového systému.